Procházkový okruh II.
Barva stojanu šedá

Trasa č. 2 vám nabízí celkem 11 zastávek na procházce moderním městem.

Vycházíme od budovy Muzea východních Čech. Přejdeme Tyršův most směrem k objektu bývalých Novákových garáží. Labským nábřežím po proudu řeky dojdeme na nám. Svobody. Odtud se pěší zónou vydáme na Masarykovo nám., přemístíme se na náměstí Ulrichovo. Okolo Sboru kněze Ambrože pokračujeme na Tylovo nábřeží, kde se nachází areál Gočárových školských staveb. Přes řeku podél Sanderovy Labské elektrárny se dostáváme do Jiráskových sadů k soutoku Labe a Orlice. V sadech mineme pravoslavný kostelík sv. Mikuláše a zbytky staveb vojenského opevnění. Naši procházku zakončíme u budovy starého Adalbertina na třídě Československé armády.

Monumentální budova muzea na městském nábřeží byla realizována podle plánů architekta Jana Kotěry v letech 1909-1912. Stala se symbolem nastupující české moderny. Na její výzdobě se podíleli významní čeští umělci - sochař Vojtěch Sucharda, malíři František Kysela a Jan Preisler.

Pro nesporné architektonické a výtvarné kvality byla prohlášena národní kulturní památkou - jedinou v Hradci Králové.

Zajímavou turistickou atrakcí jsou dva modely města. Takzvaný Žaloudkův představuje Hradec Králové v dobách vojenské pevnosti. Model města z roku 2000 pochází z modelové laboratoře pražské fakulty architektury.

Rozsáhlé sbírky obsahují např. zdobený pás z XV. století, který legenda připisuje královně Elišce Pomořanské, v archeologických sbírkách jsou pozůstatky mamuta. Technickou památku zastupuje historický automobil Start, poslední z těch, které se v Hradci Králové vyráběly. Samo muzeum je vynikajícím architektonickým exponátem. Skutečným klenotem jsou sbírky představující tvorbu Jana Kotěry a Hradec Králové - „salón republiky“.

Městské lázně na Eliščině nábřeží jsou vrcholným dílem arch. Oldřicha Lisky. Funkcionalistická budova byla postavena v roce 1933. Se svým třicetimetrovým bazénem a umělým vlnobitím se lázně staly nejmodernější krytou plovárnou v republice.

Budova je součástí urbanistického souboru na labském nábřeží, který tvoří objekt dnešní Komerční banky (arch. J. Rejchl, 1933) či sokolovna arch. M. Babušky, v jejímž pravém křídle je dnes sídlo Filharmonie Hradec Králové. V letech 1997 - 1999 byla provedena celková rekonstrukce Městských lázní, které byly rozšířeny o aquapark s mnoha atraktivitami.

Palác garáží ing. Nováka, hradeckého průkopníka automobilového průmyslu, je příkladem dokonalé souhry stavebníka a architekta. Postaven byl v roce 1932. Převratnou koncepci této monumentální budovy, která nabízí 150 parkovacích míst, navrhl arch. Josef Fňouk, dominantou je šest metrů široká spirálovitá nájezdní rampa vinoucí se středem budovy, na střeše krytá nápadnou kupolí. Palác byl s využitím původních plánů v současnosti rehabilitován potomky ing. Nováka a slouží opět svému účelu.

Masarykovo náměstí, po Ulrichově náměstí druhé nejvýznamnější prostranství v moderním Hradci Králové, se rozkládá mezi bloky domů stranou dopravního ruchu. Je trojúhelníkového půdorysu a na severozápadě ho charakterizuje fasáda budov podle návrhu J. Gočára (1922).

Před tuto monumentální architektonickou kulisu byl v roce 1926 umístěn pomník prezidenta T. G. Masaryka sochaře O. Gutfreunda. Náměstí tak plní i funkci klidného pietního prostoru.

V roce 2002 se stalo součástí pěší zóny, která začíná na Baťkově náměstí a tvoří ji dvě přilehlé ulice Čelakovského a Švehlova. Při procházce pěší zónou můžeme obdivovat mnoho dalších zajímavých domů, např. obytný dům arch. V. Fultnera (1912), bývalé Cardovo pekařství arch B. Waiganta (1912), či dům firmy Nevyhoštěný od arch. O. Lisky (1914).

Ulrichovo náměstí se podle regulačního plánu mělo stát moderním centrem města. Arch. Josef Gočár vytvořil jeho urbanisticko - architektonickou kompozici a navrhl monumentální obdélníkový prostor.

V místech, kde Gočárova třída vstupuje do náměstí, stojí čtyři vysoké nárožní budovy o dvě patra převyšující okolní domy, a tvoří tak symbolické brány. Celou jižní stranu náměstí vyplňuje budova bývalého Ředitelství státních drah (arch. Gočár 1932), dnes sídlo Policie ČR a mnoha úřadů. Protější straně dominuje monumentální palác, bývalé reprezentační sídlo továrníka Steinského - Sehnoutky (arch. O. Novotný, 1929), dnes sídlo ČSOB.

Sbor kněze Ambrože je další vynikající stavbou arch. J. Gočára. Podle jeho projektu byl v letech 1926 - 1929 současně s výstavbou školského areálu na pravé straně Labské kotliny vybudován kostel s 26,5 m vysokou bílou hranolovou věží. Soustava objektů v konstruktivistickém slohu stojí na trojúhelníkovém pozemku. Mezi dvěma jednopatrovými budovami je hlavní vstup s průhledem na atrium a věž kostela. Ochoz kolem atria tvoří kolumbárium, které spojuje všechny stavby v jeden celek. Konstrukce staveb jsou betonové, na fasádách se režné zdivo střídá s bílými omítkami. Sbor kněze Ambrože prošel v posledních letech zásadní obnovou, která kromě církevního využití umožňuje i pořádání kulturních akcí, především výstav výtvarného umění.

Kotěrův žák na Vysoké uměleckoprůmyslové škole arch. Josef Gočár, později její profesor a rektor, dosáhl v urbanismu mimořádných výsledků. Mnohé z nich obdivujeme právě v Hradci Králové, např. jedinečný regulační plán města, schodiště Na Kropáčce, úpravu Masarykova náměstí a další. Mimořádná je jeho koncepce areálu škol na dnešním Tylově nábřeží.

Rašínovo, dnes Tylovo gymnázium, bylo postaveno v letech 1925 - 1927 jako komplex školní budovy, tělocvičny a vily ředitele. Před vchodem stojí 6 metrů vysoká bronzová socha Vítěze od J. Štursy, která tu byla umístěna po své instalaci na světové výstavě v Paříži, stejně jako pískovcový státní znak Československé republiky od O. Gutfreunda s letopočtem 1925 - 1927 na jižním křídle budovy. Vedle gymnázia Gočár umístil obecné a měšťanské školy, dnes základní a mateřskou školu Tylovo nábřeží.

Labská elektrárna je jednou z nejkrásnějších secesních staveb ve městě. Postavena byla v letech 1910 - 1912 podle návrhu architekta F. Sandera na místě starého jezu, jemuž se říkalo Hučák. Úplně dokončena byla až po 1. světové válce. Je ojedinělým a dodnes funkčním technickým dílem.

Dvoukřídlé budově dominuje věž s hodinami a plastickým znakem města v omítce. Most u elektrárny je 5 m široký a 56 m dlouhý. Na pilířích jsou umístěny sloupy veřejného osvětlení a kiosky se zařízením pro ovládání jezu. V roce 1996 byla dokončena celková rekonstrukce elektrárny i mostu. Stavby jsou opatřeny slavnostním osvětlením, a proto se jim můžeme obdivovat i v noci.

Původně důstojnické sady v době vojenské pevnosti jsou vybudovány na trojúhelníkovém území tvořeném soutokem řek Labe a Orlice. Najdeme zde četné vzácné dřeviny. V létě tu rozkvétá mnoho druhů květin, které vytvářejí rozmanité barevné variace a krásně voní. Právě proto je tento park vyhledáván zejména mladými milenci.

V sadech stojí pomník Aloisu Jiráskovi i sousoší znázorňující soutok Labe s Orlicí od J. Škody. Zhlédnout tu můžete řadu zajímavostí, např. pevnostní poternu, prohlédnout si můžeme kostelík sv. Mikuláše, který sem byl přenesen z východního Slovenska. Vstup do parku je možný z Komenského nebo Křižíkovy ulice.

Kostelík sv. Mikuláše v Jiráskových sadech je zajímavou ukázkou dřevěné lidové architektury. Původně pravoslavný kostelík byl postaven v letech 1502 - 1510 ve východoslovenském městě Habura u Medzilaborců, v roce 1740 prodán do Malé Polany, kde byl přeměněn na řecko - katolický kostel sv. Mikuláše - Divotvorce. V roce 1935 zakoupen zásluhou hradeckého starosty Josefa V. B. Pilnáčka pro město Hadec Králové, nákladně restaurován a umístěn do Jiráskových sadů. Kostelík obklopuje původní hrazení, interiéru dominuje zachovaný ikonostas, dvanáctiramenný dřevěný lustr i další mobiliář.