Procházkový okruh I.
Barva stojanu hnědá

Na trase číslo 1 najdete 13 zastavení, které vás provedou historickým centrem města. Pro lepší orientaci jsou trasy vybaveny šipkami na obrubnících chodníku.

Okruh začíná na Velkém náměstí u informačního centra, dále pokračuje přes schodiště na Kozince kolem bývalého pivovaru zpět na náměstí a pak kolem barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie ke známému Gočárovu schodišti. Z Malého náměstí se vydáte kolem Liskova evangelického kostela k Žižkovým sadům a přes park se opět po schodech dostanete ke Klicperovu divadlu. Uličkami starého města vás trasa dovede k Městské hudební síni, někdejšímu biskupskému semináři s kaplí Sv. Jana Nepomuckého, odkud Zieglerovou ulicí dojdete na Svatojánské náměstí, kde okruh končí.

Renesanční zvonice, dokončená v roce 1589, sloužila městu jako strážní a požární věž. Jméno dostala díky použitému stavebnímu materiálu - bílému kameni.

Součástí věže je zvon Augustin - po pražském Zikmundovi druhý největší v Čechách. Byl odlit již roku 1509 hradeckým zvonařem Ondřejem Žáčkem a dříve než na věži, byl zavěšen na dřevěné stolici u kostela sv. Klimenta při základech věže. Váží 10 tun, v průměru má víc než dva metry. Při významných událostech a jarmarcích muselo zvonit vždy 8 mužů.

Původní orloj od hodináře Vavřince z roku 1591 nahradil stroj od Josefa Božka roku 1829. Moderní elektrický stroj zachoval neobvyklé měření času, kde velké ručičky ukazují hodiny, malé minuty. Výška věže je 71,5 m.

Kostel sv. Ducha, gotická cihlová stavba, patří k nejvýznamnějším památkám města. Byl založen královnou Eliškou Rejčkou roku 1307. V roce 1424 tu byl dočasně pohřben Jan Žižka z Trocnova. Při založení biskupství roku 1664 byl kostel povýšen na katedrálu. V letech 1864 - 1874 dostala novogotickou podobu, úprava věží pochází z roku 1901.

Je 56 metrů dlouhá a 33 metry vysoká. Na středním svorníku kruchty je nejstarší vyobrazení městského znaku z roku 1463. V novogotickém oltáři je zasazen pozdně gotický triptych z roku 1494. Cennou památkou je cínová křtitelnice z roku 1406. Reliéfy čtyř evangelistů na pískovcové kazatelně jsou ranným dílem J. V. Myslbeka.

Dominanta Velkého náměstí, téměř dvacet metrů vysoký barokní mariánský sloup, byl postaven na paměť ušetření města a jeho obyvatel od morové epidemie v roce 1716. Jeho autorem byl pravděpodobně sochař a architekt G. B. Bulla, vznik díla se datuje do roku 1717.

Vrchol pískovcového sloupu zdobí socha Panny Marie. Na podstavci plastiky sv. Anny, sv. Ivana, sv. Karla Boromejského, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Josefa, sv. Šebestiána a sv. Vavřince. Ve dvou výklencích jsou plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Rozálie, poprvé je zde vyobrazen nový královéhradecký znak - lev nesoucí písmeno G (Gradec). Na podstavci jsou také reliéfy sv. Františka Xaverského a sv. Rosálie.

V secesní budově architekta Osvalda Polívky z roku 1912 sídlí Galerie moderního umění. Rozsahem a kvalitou svých uměleckých sbírek patří k nejuznávanějším v České republice. Součástí výzdoby budovy jsou sochy Ladislava Šalouna.

Expozice je zaměřena na moderní umění XX. století, díla Bohumila Kubišty a Jana Zrzavého, Josefa Váchala a Jana Preislera, Štyrského, Toyen, Muziky, Šímy, Václava Špály i Josefa Čapka. Druhou polovinu XX. toletí reprezentují díla Mikuláše Medka a Jiřího Koláře, sochy Olbrama Zoubka. Galerie pořádá pravidelné sezónní výstavy a doprovodné akce.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn jezuity v letech 1654 - 1666 podle plánů italského stavitele Carlo Luraga. V roce 1762 byl značně poškozen požárem. Z původní výzdoby se zachovaly pouze fresky v kapli sv. Ignáce a obraz Glorifikace sv. Ignáce z Loyoly od Petra Brandla (kolem r. 1730). Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Kristiána Noldingera a ostatní výzdoba vznikla až po roce 1765. pV kostele jsou vzácné, nejstarší varhany v Hradci Králové - dvoumanuálový barokní nástroj z r. 1765, postavený kralickým varhanářem Josefem Streusselem (1732 - 776). Věže kostela byly postaveny teprve roku 1857, interiér mnohokrát přestavován, nejvýrazněji na začátku 20. století a v letech 1941 - 1945.

Schodiště Na Kropáčce je dílo moderní české architektury časného data, které v době svého vzniku (1909 - 1910) nemělo po výtvarné stránce obdoby. Je pojmenováno po svém autorovi, architektu Josefu Gočárovi, který tu řešil náročný urbanistický úkol - uzavření proluky po zbourané vodárenské věži Kropáčce. Typicky užitkové dílo pojal architekt s výjimečným smyslem pro kompozici a použitý materiál, a tím posunul i další vývoj české moderní architektury.

Krajský soud s věznicí byl postaven na místě pevnostního kavalíru č. 35, jehož půdorys zůstal při stavbě zachován. Historický tvar pozemku umožnil vybudovat uzavřený objekt vyhovující svému účelu. Projekt arch. V. Rejchla, který se inspiroval moderním klasicismem, byl realizován v letech 1933 - 1934, o rok později byla dokončena věznice. Před hlavním vchodem stojí sochy Práva a Spravedlnosti od sochaře J. Bílka.

Bývalý biskupský seminář s kostelem sv. Jana Nepomuckého slouží dnes jako Městská hudební síň. Nachází se na místě, kde až do roku 1423 stával královský hrad - sídlo českých královen Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské. Kostel a seminář postavil v letech 1709 - 14 stavitel V. Schneider. Barokní kostel má půdorys latinského kříže, interiér vyzdobili nástěnnými malbami mniši z pražského emauzského kláštera roku 1887.