Dluhy tehdejšího krále Jana Lucemburského způsobily, že v roce 1325 poklesl Bydžov mezi města poddanská. Po výkupu v roce 1569 bylo dáno věnem české královně podobně jako dříve Hradec Králové. V 18. století pak Nový Bydžov povyšuje také na sídelní město tehdejšího kraje Bydžovského. Do počátku čtyřicátých let 18. století klade tradice vznik studentských merend, zvláštních slavností na rozloučenou s městem na konci prázdnin, kterých se zúčastňovali i významní básníci a spisovatelé. Studentské merendy se pak na dlouhou dobu staly vyhlášenou celoměstskou akcí. Právě těmito merendami se Nový Bydžov dostával do povědomí celé země.
Dominantou bydžovského náměstí je novogotická radnice z let 1862- 1865, dnes sídlo úřadu města. Další cennou památkou je gotický kostel sv. Vavřince z počátku 14. století. Patří mezi nemnoho městských kostelů nedotčených puristickými přestavbami. Ze zaniklého minoritského kláštera, který stával severovýchodně od náměstí, se dochovala jen klenební konzola, zazděná v průjezdu nové radnice. V prostoru kláštera existovala od 16. století rozsáhlá židovská čtvrť. Z ní se dochovala jen novější synagoga (dnes modlitebna Českobratrské církve evangelické). Náměstí zdobí mariánský morový sloup z roku 1716. Mezi další cenné památky patří novorenesanční Okresní dům z roku 1899 a secesní spořitelna s muzeem (1905 - 1907) - obě budovy byly postaveny podle plánů pražského architekta J. Vejrycha. V jižní části města, naproti sokolovně, je zachován starý židovský hřbitov.
Kdy | Název a popis |
---|---|
Květen | Vítání jara - |
Červenec | Novobydžovský čtverec - závody auto-moto veteránů. |
Červenec | Studentská merenda - |
Srpen | Bydžovská pouť - tradiční pouť na Sv. Vavřince. |
Září | „Fišerův Bydžov“ - festival dechových orchestrů. |
Prosinec | Mikuláš na rynku - |
podrobnější informace: http://www.novybydzov.cz/knihovna.asp